Marie poustevnice

Neruda o tom místě vypravuje tuto pověst. Dcera pyšného pana inspektora ve Švarcenberském paláci si zamilovala chudého řemeslníka z Ostruhové ulice; milenci na sebe viděli z oken a scházeli se právě zde. Ale otec dal nemilého ženicha odvést na vojnu, a dívka mu při loučení slíbila, že na těch místech bude čekat. Minula léta, inspektor zemřel — a věrná dívka, už stará panna, sem chodila denně, a to v šatě té módy, ve které se milenci zalíbila. Lidé z okolí ji dobře znali a říkali jí Marie poustevnice. Konečně ji tu jednou v zimě ráno našli zmrzlou.