Nebude peněz, abych platil daně

Do Fastrovy kavárny se scházeli nejsvobodomyslnější mužové a je třeba vzpomenout i tehdy tajemné osobnosti v Praze, francouzského emisara Tournéa, který tu často zpíval české písně — tomu jazyku se brzy naučil. Policie měla s tím pověstným hostincem veliký kříž a vysílala tam celé pluky svých vyzvědačů, kteří však byli záhy poznáni a bez okolků vyhozeni na ulici. Jeden z těch slídivých chrtů se vyhazovu opřel a začal vyhrožovat. Petr Fastr toho nedbal a odpověděl mu přímo a zkrátka, jak měl v obyčeji: „Já musím císaři platiti daně, avšak budete-li mi zde pořád čenichati, budu mít zde prázdno a nebude peněz, abych platil daně.“