Sedm set pět chlapců a jeden cymbál

Cymbál byl podle svědectví současníka složen z vozu u kostela Panny Marie Sněžné na silný dřevěný vlak čili smyk, odkud měl být vlečen až pod radniční věž. Shluklo se k tomu sedm set pět hochů, a mezi nimi synkové radních pánů i znamenitých šlechticů, kteří se chopili provazů a za ohlušujícího pokřiku a výskotu zatáhli těžký cymbál až na samo místo. Za odměnu dostal každý z hochů stříbrný grošík a k tomu housku a číšku medoviny, což bylo přijato bez reptání. Ale když městští drábové několik z nich zadrželi, aby jim podle starodávného a v Čechách donedávna konaného zvyku metlami udělili pardus, aby se památka lépe utvrdila, byl prý z toho mezi shromážděným obecenstvem velikánský smích — mezi hochy však pláč.