Osm set mrtvých za Drahomíry

Drahomíra, která byla dána za manželku Vratislavovi, synu Bořivojovu, byla panna slavného rodu a pěkného obličeje, ale pohanského vychování. Zpočátku byla k manželu i křesťanským pánům přívětivá a slibovala, že se naučí katechismu a přijme křest, ale potom své učitele opovážlivě oklamala a stala se proti křesťanům daleko ukrutnější, než kdysi Jezábel proti prorokům. Dokud byl její zbožný manžel živ, chytře svou nenávist tajila. Ale když po jeho smrti přijala staršího syna Václava k vychování bába Ludmila, vzala ona ke cvičení mladšího Boleslava, ujala se správy země a hned vydaným mandátem poručila, aby byly kostely křesťanům zavřeny a svatá přisluhování zastavena. V Praze byli vyměněni úředníci a na místa křesťanů byli posazeni modláři; z jejich návodu snášeli věrní tajně i zjevně mnohé křivdy a byli mordováni, a to bez jakéhokoli trestání. Ale ani to nenasycenému rozlícení Drahomířinu nestačilo, neboť chtěla všechny křesťany vyhnat a vyhladit, jak nejrychleji by to bylo možné. Povolala tedy jednoho z nejjízlivějších měšťanů, kterého Pražanům představila za rychtáře, vyjevila mu svůj proklatý úmysl a snažně žádala, aby to buď lstí, nebo mocí vykonal, slibujíc hojnou mzdu. On tu nešlechetnost přijal, opatřil ve svém domě zbraněmi šest set mužů zavázaných mu přísahou a pospíšil s nimi k domům těch, kdo měli být pobiti. Ale Božím řízením byla ta věc křesťanům vyjevena, i sebrali se také oni v počtu okolo čtyř set, aby hájili své životy. Bili se vespolek tak, že křesťané zvítězili — a padlo z obojí strany okolo osmi set těch, jejichž krví byl pomazán rynk i ulice.