Pojď, babo!

Před divnými věky tudy jel rytíř a při cestě pod skalou spatřil plačící stařenu. Dal se s ní do hovoru a uslyšel, že na něho na cestě k hradu Okoři čekají v lese nepřátelé, ale že by ho zachránila, vezme-li ji s sebou. Řekl tedy: „Pojď, babo!“ a vzal ji k sobě na koně. Jeli, až dojeli k lesu — a vskutku se z houštin vyřítili vrahové a boj jediného rytíře proti tolika mužům se zdál marný. Vtom baba kouzelnice zapískla, zjevili se pomocní duchové, divné postavy s pochodněmi, a vrazi utekli. Za odměnu si od rytíře vyžádala políbení — a při tom se z ní stala spanilá dívka. Byla to Miloslava, dcera Bohumila z Hostouně, začarovaná nepřátelským kouzelníkem. Rytíř ji pojal za choť a na skále, kde ji poprvé spatřil, vystavěl hrad, jemuž dal jméno Pojď, babo! A z toho je nynější Podbaba.