Stříleli po nich do příkopu

Páni z hradu viděli, že shození zůstali naživu, a stříleli po nich — ale nikdo nebyl ani poraněn. Tu Fabricius první utekl přes Špitálsko do Olšan, kde ho pohostil jeho přítel Loštický ve svém dvoře a pomohl mu k útěku do Vídně. Zatím sem přišli služebníci obou pánů, kteří znali cestu do hradního příkopu, a Martinic se s jejich pomocí dostal po žebříku do Lobkovického paláce, ačkoli i tam po něm ještě stříleli; tamtéž sluhové přinesli i Slavatu. Že žádný ze svržených nezahynul ani pádem, ani střelbou, prohlašovali katolíci za zázrak — a pod obojí říkali, že se to stalo čarodějstvím.