Děvečka, která se vrátila z már

Jan Jiří Harant z Polžic vypravuje ve svých pamětech: roku 1625 v pondělí na den svatého Michala v Praze na Široké ulici u jednoho pekaře stonala jeho služebná děvečka na morovou bolest, a jak ležela za kamny, zdálo se, že už umřela; hospodář tedy poslal, aby ji vynesli pohřbít. Ale když ji dávali na máry a hlava se jí přes ně svěsila dolů, hlavu zdvihla; potom ji posadili a přivedli do světnice, a ona vypravovala divné věci. Že prý viděla ty stínané pány v nebi, oblečené v bílá roucha a držící v rukou zelené palmy, a jiné, jako císařského rychtáře, viset v pekle za ostruhy; a jaký veliký hřích je to, když někdo přestupuje na jinou víru, že se dostávají do pekla. Byla za to vzata do šatlavy.