Matka, která se vracela ke kolébce

O tom domě vypravuje Karel Chalupa podle Weyhrothera tuto pověst. Roku 1618 tu primátoru Otomaru Podivínovi náhle zmizela jeho choť Anežka. Jak vypravovala služka, která s ní a se synáčkem spala v jedné jizbě, zjevila se jim v noci vysoká paní v černém šatě a takto k Anežce promluvila: „Chceš-li dítě své uchrániti smrti, pojď se mnou, matkou svou; veliká vina tíží mne a jen ty můžeš mi pomoci.“ Víc služka nevěděla, než že její paní s oním duchem náhle zmizela. Ale Podivínova manželka se potom každého dne zjevovala v domě, vždycky u kolébky svého dítěte; spatřila je, políbila a zase se ztratila, a nedala se zdržet prosbami svého nešťastného manžela. Zjevovat se přestala teprve tehdy, když její syn dorostl.