Dvě bílé holubice na hřebeni střechy

Tak bylo i roku 1559, kdy židovské město, jinak židovská ulice, od kladeného ohně ve čtvrtek před svatým Janem Křtitelem téměř všechno vyhořelo i s židovským radním domem. Poděšení obyvatelé sotva uchránili životy; jedni prchali na bezpečnější místa, jiní se s nářkem kupili kolem své posvátné školy a vroucně se modlili, aby aspoň ta byla zachráněna. A v největším nebezpečenství se nenadále objevily na hřebeni střechy dvě bílé holubice — a hned se požár vzdaloval a uhasínal i v sousedních domech. Když bylo po ohni nadobro, holubice vesele zatřepetaly křídly a vznesly se do výše. A to prý byli oni dva andělé, kteří sem tu budovu přenesli.