Válka o ryby v Botiči

Z dob, kdy v Botiči ještě byly opravdu živé ryby, vypravuje Ruffer v Historii Vyšehradské toto. Novoměstskému magistrátu se chtělo ryb z potoka a mrzelo je, že tu loví jen děkan a kanovník vyšehradský; začali proto kapitule činit veliké překážky, zvláště od roku 1671. Jednoho času lovil děkan v Botiči pro své vyražení sám s kanovníkem a někdo o tom dal magistrátu zprávu. Za nějakou chvíli se ze všech stran přihnalo asi dvě stě Novoměstských — všelijaký lid sprostý, plavecký, pytlácký, mlynářský, nádenický a jiná podobná chasa — s rozličnou zbraní, s mušketami, ručnicemi a kordy. Vypadli ven za město dvojí branou, Svinskou a Vyšehradskou, a ještě třetí stranou dveřmi ve městských zdech pod Karlovem, pana děkana s hrozným hřmotem a hlukem od ryb zahnali a sítě mu pobrali — a to všechno s vědomím a poručením novoměstské rady. Kapitula pak celou novoměstskou obec obžalovala u zemského soudu. Soud trval deset let a zachovalo se přes osmdesát rozličných dopisů o té rozepři; roku 1681 padl rozsudek, že Botič od počátku patří kapitule, a Novoměstští museli zaplatit pět set padesát zlatých.