Lázeň s pohyblivou podlahou

Tam, kde skála stojí svisle nad Vltavou, pní na skalním výstupku kus staré hradby; prý je to Libušina lázeň. A protože lid sám poznával lichost té domněnky, vymyslil si, že lázeňská komnata měla pohyblivou podlahu: koho chtěla Libuše utratit bez křiku, toho pozvala k sobě a nabídla mu lázeň — ale jak tam vstoupil, podlaha se rozevřela a nešťastník se navěky vykoupal v hlubině Vltavy. Totéž se ostatně vypravuje i o Václavu IV. A nahoře kousek trávníku na dvorci zbrojnice mezi zdmi, to je ona Libušina zahrada; tam se prý za letních nocí dosud objevují bílé panny a líbezně zpívají.